Turnajový report ročník 2004

1.2. v Olomouci se každý z kluků dle svých možností  sice snažil, ale pro většinu hošíků z týmu je fotbal na této úrovni zatím nerozlousknutelný oříšek.

Pozitivní je, že se o míč poprat chceme, ale když ho získáme  přemýšlíme proč jsme ho vlastě vybojovali a jelikož naši hráči bez míče se raději schovají, aby se vyhnuli případné odpovědnosti, tak se bez pohybu celého týmu nenabízí vlastně žádná herní varianta. Stejně staří a dokonce i mnohem mladší soupeři mají v této věci dávno jasn

7.2. se do Vítkovic,  po více jak měsíční turnajové pauze vydala druhá půlka týmu. Bohužel přístup a herní myšlení bylo téměř celý turnaj podobné jako u "olomoucké party". První zápas s domácím celkem jsme se snažili jen první střídání pak nás lenost a nezájem proměnil v sochy. Druhé utkání s Krnovem se snaha sem tam vyskytla , ale většinou pouze u hráčů s míčem, zbytek týmu se úspěšně schovával. Nejlepší výkon jsme odvedli paradoxně s nejtěžším soupeřem Spartou Praha, bojovnost, nápaditost, kombinace, častý a úspěšný přechod 1 na 1 a řada hezkých, ale nevyužitých šancí i přes naši prohru zasluhuje vekou pochvalu! Mít v týmu střelce bylo by toto utkání klidně pro nás vítězné. I trenéři Sparty p. Vacek a Grebl uznale vsetínské chlapce za herní projev chválili. Poslední utkání ve skupině s polským celkem bychom museli vysoko vyhrát, abychom dosáhli na třetí příčku, ale jelikož dát gol je pro nás téměř neřešitelný úkol a soupeři na naši bránu pálí ze všech pozic prohráváme i tentokrát. V dvojutkání s Drnovicema o 9. místo se vlažný projev nemění a po prohrách 3-5 a 0-1 s veselou a bezstarostnou náladou odchází kluci na dobrou večeři.