ROZHOVOR S TRENÉREM TOMÁŠEM DRÁBKEM - díl první: Výchova dorostenců Fastavu Vsetín

Přinášíme první díl rozhovorů s úspěšným mládežnickým trenérem Tomášem Drábkem. Jak dlouho máte pod sebou současné svěřence, s kterými jste došel až do nejvyšší kategorie U19? "Tahle parta mi prochází rukama od kategorie U12. Znám je nejen jako fotbalisty, ale i jako osobnosti. Prošli jsme spolu dětstvím, pubertou, někdy těžkými momenty, ale i velkými radostmi. To pouto, které mezi námi vzniklo, je něco, co člověk v dospělém fotbale už málokdy zažije." 

Podzim U19 FASTAVU Vsetín vyšel. Rezervy jste naznačil v klubovém hodnocení. V čem vidíte největší sílu Vašeho týmu? "Jsme parta, která se nebojí hrát fotbal. Nezáleží nám, proti komu nastoupíme. Kluci věří systému a mají v sobě mentalitu, že chtějí být dominantní v dovednostech s míčem u nohy. Druhá věc je soudržnost. Ať se děje cokoliv, kluci drží při sobě, a to je to, co nás všechny posouvá tam, kde jsme. Jsme jedna velká rodina. Cítíte, že případné umístění tohoto týmu po konci sezony "na bedně" je vrcholem snažení všech kolem týmu? Vrcholem by pro mě bylo, kdyby co nejvíc hráčů plynule přešlo do dospělého fotbalu a udrželo se tam. Výsledky v mládeži jsou fajn, ale důležitější je, co z kluků bude dál."

Co si myslíte o tom, že mnoho hráčů FASTAVU Vsetín se "nekousne" a pokud s fotbalem pokračují, tak se vracejí pouze do vesnického fotbalu, i když by měli na víc? "Tohle je jednoznačně o mentalitě. Talent nestačí. Kdo se nechce tzv. „kousnout“, ten prostě na vyšší úroveň nikdy nedosáhne, i kdyby měl sebevětší potenciál a talent. A je to i o prostředí. Pokud hráč nevidí cestu do prvního týmu, je pro něj těžší bojovat. Snažím se klukům vštípit myšlenku, že vše je „v hlavě“. Tím se řídím i já osobně."

Může se změnit fakt, že Vsetín nebude jen zásobárnou hráčů pro okolní oddíly a více se jich prosadí v tamním prvním týmu mužů? "Určitě ano, ale musí na to být celý systém. Je to také o úhlu pohledu. Kluby se musí naučit s mladými hráči pracovat jinak. Dávat jim větší prostor, ukazovat jim, že mají šanci. Když vidíte, že roky dřete a pak vás přeskočí hráč, který přišel odjinud, motivace klesá. V našem vsetínském systému jsou typickými příklady, které dostávají prostor v našich mužích, právě kluci dorazového ročníku 2006 – Leckéši, Ptáček a Zavadil." 

Na Valašsku je nedostatek brankářů. Kam mohou dojít Ptáček s Krejčířem? "Oba mají dobré předpoklady a vynikající podmínky pro svůj růst. Ale brankář potřebuje čas a hlavně zápasy. Pokud dostávají optimální šanci se rozvíjet a hrát, můžou se oba dostat vysoko." Může někdo z trojice Filgas, Švagera, Konečný následovat kroky Martina Zbranka mladšího? "Potenciál tam je. Doplnil bych ještě jména Cabras a Vrána. Ale opět záleží jen na nich, jak se k tomu postaví. Není to jen o talentu, jak jsem se již mnohokrát zmínil, ale o každodenní poctivé a tvrdé práci, a hlavně ochotě dělat něco navíc a vystoupit ze své tzv. komfortní zóny."

pokračování v druhém díle