TĚŽKÁ BITVA O DIVIZI POKRAČUJE, STÁLE ŽIJEME !

Než jsme se  usadili  k  výjezdním  legendám  Alence Mockové a panu Karlovi  Urbánkovi už se  hrálo a museli jsme  hned  kluky  chválit,  že se  soupeře  rozhodně  nezalekli. Trenér  Procházka si  poskládal  tým  podle  sebe, poté, co kluky aspoň trošku  poznal na několika trénincích. Jirka Drda začal na svém místě, v útoku, a všichni jsme museli několikrát  tleskat  jeho  drzým  vpádům do soupeřovy  obrany. S druhým rychlonožkou Martinem „Mydlim“ Mydlářem  domácím  zkušeným  obráncům  řádně  zatápěli.  Z kapitána  Lukáše Matůše  i Mojmíra  Jaroše  čišela  touha se  rvát.  Vzadu  to dirigovali  Martin „Valy“  Valigůra  s důrazným  Jirkou „Ďulou“  Ďulíkem. Na  krajích obran matador Jirka „Zezy“ Zezulka a  Jakub „Máča“  Maček.  Martina  Smílka  kvůli  zranění  vystřídal  Kuba  Cahlík  ve  32. minutě.  Oba  borci odvedli  dobrou  práci  a zaslouží  velkou  pochvalu.  Celý  zápas  odehrál na  záloze  Vlaďa  Surovec, dobrá  práce. Do  hry  zasáhl i  Radek  Fojtů, který  vystřídal půl  hoďky  před  koncem Máču. Všichni  hráči  v poli  zaslouží  velkou  pochvalu  za  výkon  na horké půdě  druhého  celku  divize. 

Na lavičku se  vrátil  ze  světa  ještě  cestovatel  Petr  Kocůrek , který  zatím nezasáhl  do  hry. Na lavičce jsme měli  posilu i na  pozici maséra. A to  Kubu  Eliáše, který se  zhostil své nové  role  na jedničku. Ještě v jedenáct večer po zápase jsem posílal  do  Olomouce žádost o prominutí  zbytku  jeho  trestu ale …  vzhledem k tomu, že  nepsané fotbalové pravidlo říká něco o tom, že vítězná sestava  se nemění, tak  Kubovi na další  zápas  asi  nakoupíme  nové  masážní olejíčky,  mastičky a patlátka, ať  v něm mají  borci  na hřišti  plnohodnotnou  oporu!  Od  maséra  Eliho už je to blízko k brankařskému postu. Ten v Petrovicích  zastával  Štěpán Obr. Ten zaslouží  velkou  pochvalu, protože  ráno  skládal  zkoušky  na  vysoké  škole  v  Praze. Úspěšně. Ihned  poté  utíkal  na  Pendolino. Valy ho v Ostravě  naložil, odvezl  do  Petrovic, odchytal zápas a hned  po  zápase jsme ho s Radkem vezli  zpět  na  poslední vlak a Štěpán se  vracel  hned  po  zápase  zpět  do Prahy. Takže  ani neměl čas  vychutnat  si  po  zápase  zasloužené pivečko a klobásku  spolu s  ostatními  hráči, na účet klubu. Štěpán zaslouží velké  poděkování a obdiv.

Pojďme  k  samotnému  zápasu, který jsme cestou  zpět s Radkem Fojtů  krátce  zhodnotili : Domácí  borce  naši  překvapili  hned  na  začátku  utkání  a  už  v šesté  minutě Lukáš  Matůš  krásnou  přihrávkou vybídl Jirku  Drdu, který  si se  situací chladnokrevně  poradil. 0:1.  Kdo  z domácích  fanoušků čekal , že se  Vsetín zasune a domácí roztočí  kolotoč  před  Štěpánovou  bránou, musel být  zklamán! Protože z borců  Vsetína  byla  vidět  snaha  se  o dobrý výsledek  poprat.  Nebáli jsme se, hráli jsme útočně. Tolik šancí  jako v Petrovicích jsme si nevytvořili snad  za celé jaro !? Trenér  Procházka  hodnotil: „Nemůžu ani mluvit, jak jsem namáhal hlasivky, ale jsem šťastný. Konečně jsem vyhrábl sestavu, s kterou bychom chtěli hrát, a dnes to fungovalo. Vyšel nám vstup do utkání, dařila se nám kombinace.“  Dnes jsem s trenérem mluvil  znovu a s odstupem času chválil všechny kluky opět. Navíc ho příjemně  překvapil Kuba Cahlík, který odehrál podařený  zápas na předstoperu. Znova vyzvedl  výkon Jirky Drdy. S Mydlim dělali obráncům problémy. Po jednom vpádu  do vápna se  po  druhé žluté  poroučel do šatem  domácí  Bajzath. To  se  psala  teprve  37. minuta.  Mojův  následný  přímák  zastavil  zázračně  gólman  až na brankové  čáře.

Po změně  stran  začal  velice  nepříjemně foukat  proti naší  bráně  silný  vítr, ale ani to naše  borce nezastavilo a stále  zle  zatápěli domácí  obraně. Šance  měli  Mydlář, Drda, Jaroš, Matůš. Poslední jmenovaní zakombinovali  v 50. minutě a Lukáš Matůš  dával po krásné Jarošově  nahrávce  pohodlně  do  téměř  prázdné  brány. 0:2.  Deset minut na to  sice  velezkušený Gill  snížil  hlavou  na 1:2, ale Vsetín byl i nadále aktivní a zdálo se  pravděpodobné , že neřekl  poslední  slovo.  V 70. minutě  opět Jirka  Drda drze pronikal pokutovým  územím Petrovic. Byl sražen a po právu  byla nařízena  penalta.  3:1 pro Vsetín, kdy domácí hráli v desíti, mohlo  být už  nadějných. Míč si bere kapitán Lukáš  Matůš, … nevím jestli večer před  zápasem  studoval  Maty na  YouTube  provedení  pokutového  kopu  našeho  předsedy za vsetínské céčko  na  umělce, jehož penaltu, kdy  málem vysklil  výlohu v řeznictví  pana  Šviráka, shlédlo asi  3,5 milionů  obdivovatelů,  protože  provedení  bylo  téměř  totožné. Takže  nám všem do konce  zápasu  nepřestávaly  přibývat šediny. Ale nutno chlapce pochválit, protože  do  žádného drtivého  tlaku  domácí  nepustili a  po právu  si  z druhých Petrovic  odvezli  všechny  tři  body. Zaslouženě.

Když šli hráči  z  hřiště,  čišela z nich  upřímná  radost a nešetřili  úsměvy.  Pan Urbánek  zářil jako sluníčko, nikdy jsem ho  tak  spokojeného ještě neviděl. Evidentně přinesl Vsetínu při zápase v daleké Karviné štěstí, takže doufám, že se  uvidíme v  Brumově  v neděli opět  všichni. Vsetín stále  žije, těžkou bitvu  o divizi  hráči  ani  management určitě nevzdávají. Hráči zaslouží velkou  pochvalu za výkon v Petrovicích. Doufejme, že i v Brumově navážeme na zlepšený herní  projev. Pokud se zadaří i v dalším zápase doma proti Rýmařovu, pokusím se přesvědčit kolegy  ve výboru, aby  FC Vsetín  vypravil  fanouškovský  autobus  k důležitému  duelu  do  Hranic !