Mladé stíhačky? To je pro mě problém, směje se kapitán Dulík

Stálice sestavy a vůbec celého klubu. Stoper, kapitán. David Dulík (31) prakticky celou seniorskou
kariéru pendoval mezi Baťovem, Zlínem a Vsetínem, posledních devět let už je pevnou součástí našeho
áčka. Také on na podzim poznává, jak je MSFL těžká soutěž. „Z divize je to skok,“ říká před
sobotním domácím duelem s rezervou Slovácka. O soupeři si jako vždy informace předem
nezjišťuje. Počká si, co mu sdělí trenéři a spoluhráči.

Opravdu nemáte žádné bližší poznatky o béčku Slovácka?
„Já osobně tyhle věci vůbec nesleduju a nestuduju. Jdu zápas od zápasu. Je pravda, že kluci se o
soupeři baví a upozorňují mě, jaký je tam útočník, jestli má ligové zkušenosti. Já se ale snažím hrát
pořád stejně.“

Tušíte, co od protivníka čekat?
„Myslím, že to bude takový klasický béčkový fotbal. V podstatě to samé, co hraje Zlín B, který
známe z přípravy. Béčka vyznávají podobný systém. Nebude to takové jako minulý týden
s Hodonínem. Čekám, že to bude spíš rychlé, technické. Takovou zkušenost jsme měli třeba
s Brnem. Nevím, kdo ve Slovácku hraje v útoku, ale určitě to nebudou žádní vysocí urážeči, kteří
pojedou přes důraz. Je mi jasné, že to budou mladí, šikovní, techničtí a rychlostně vybavení kluci.
Fotbal tomu bude podle mě odpovídat.“

Jaké typy vyhovují vám?
„Ti zkušenější, vysocí, soubojovější. Takový jsem i já. Když tam jsou mladé stíhačky, mám
rychlostní problém. (úsměv) Vyhovuje mi útočník, který podrží balon, sklepne ho, případně si
naběhne do vápna.“

Po uzdravení Filipa Jury je na stoperu velká konkurence. Jak ji snášíte?
„Jsem rád, že se Filip uzdravil, už zasáhl do utkání s Třincem. Snad vydrží zdravý, sám jsem si
natržením zadního stehenního svalu prošel. Jako konkurenci to neberu. Buď budu mít výkonnost,
abych hrával anebo ne. Nezhroutil bych se, kdybych nenastoupil. Ať hraje ten lepší.“

Proč se tolik liší vaše výsledky i výkony doma a venku?
„Opravdu si to nedokážu vysvětlit. Mně osobně je jedno, jestli hraju doma nebo venku. Vnitřní
nastavení se u mě nemění. Ale celkově pracuje psychika týmu jinak. Člověk o tom samozřejmě
přemýšlí. Jestli nehraje roli třeba cestování…Je fakt, že naše výkony venku jsou špatné. A doma až
na béčko Sigmy a Třinec v poháru to bylo slušné. Hodně dělá hlava. Ale kdybychom na to znali
odpověď, trenér by nějak zareagoval.“

I tak si vedete velmi slušně. Souhlasíte?
„Ještě je na hodnocení relativně brzy. Počkejme s tím po polovině soutěže. Určitě byly zápasy, které
jsme nezvládli a naopak takové, kde jsme mile překvapili. Například doma s Třincem, Uničovem,
Vítkovicemi. Tři body byly bonusem. Na druhou stranu jsme určitě chtěli vyhrát s Blanskem,
v Polance. Je škoda Hodonína, kde jsme vedli v poločase 2:0. V Brně jsme sice prohráli 0:3, ale
herně jsme měli na to, abychom tam bod urvali. Je to nahoru dolů.“
Když se to zprůměruje, jste tam, kde jste chtěli být.
„Přesně tak. (úsměv) Ideální by bylo, kdybychom hráli stabilní střed tabulky. Pokud budeme mít na
víc, bylo by to super. Ale jsme nováček, bude potřeba se na tu soutěž adaptovat. Je úplně odlišná
než divize. V ní jsme skoro každý zápas jeli na výhru, drželi jsme míč. Bylo to spíš o proměňování
šancí. Pro mě je největší skok v důrazu a nastavení metru od rozhodčích. Přijde mi, že je třetí liga
daleko důraznější a tvrdší, což mi vyhovuje. A taky je taktičtější. Je víc o zkušenostech. Když
hrajeme s béčky, je to zase mnohem rychlejší.“

V obraně nastupujete s Ukrajincem Jevhenem Opanasenkem, který nemluví česky. Jak se
domlouváte? „Je fakt, že je to krkolomnější. Základní pokyny jdou v angličtině. Je to určité minus. Líp se mi
samozřejmě hraje s Čechem, se kterým není jazyková bariéra. Já razím pravidlo, že na hřišti by měl
mluvit úplně každý. U stoperů je to vyloženě vyžadováno.“

Stejný problém je u záložníka Ibrahima Afolabiho, nového mladého Nigerijce. Pomůže vám herně?
„Určitě. Z našich zahraničních hráčů se mi líbí nejvíc. Je to taková malá motorka. Je hodně rychlý,
dynamický, technický. Adaptace u něj proběhla za tu krátkou dobu slušně. Ale taky si teprve musí
zvyknout na třetí ligu. Ze Španělska, kde působil předtím, není tolik zvyklý na kontakt a důraz. Jeho
výkonnost ještě půjde nahoru.“

Kam směřuje fotbal ve Vsetíně?
„Za mě je podstatné stabilizovat se ve třetí lize, nestrachovat se, jestli máme nahrané anebo ne.
V průběhu času pak mužstvo vhodně doplňovat a škrábat se výš. Otázkou je, na co to bude stačit.
Na rovinu si řekněme, že zázemí není takové jako jinde. Možná je ale stav trávníku v některých
zápasech naše plus. My jsme na něho zvyklí z tréninku, a když přijedou kluci, kteří jsou zvyklí na
rovné plácky, jsou tady vyjukaní. Tolik jim to nevoní. To by mohl být v sobotu i příklad Slovácka.
Myslím, že na tom hodně pohořel například Třinec. Nepředpokládám, že se přes týden staly na
hřišti nějaké zázraky.“ (úsměv)