SK Vsetín do Moravskoslezské divize

Ve druhé polovině třicátých let zaznamenala kopaná v SK Vsetín nový vzestup. Přispělo k tomu i několikaleté úsilí o vybudování nového kvalitního hřiště. Podařilo se vyměnit pozemek pod Žamboškou za obecní pozemek v panské zahradě, kde byly původně dvě nádrže, jakási konečná stanice bývalého vykladiště dřeva, plaveného na Vsetínské Bečvě. Bylo výhodné, že tato část byla památkový úřadem vyňata ze stavební plochy a překrásná poloha slibovala vybudovat sportovní stadion, jakým se v té době mohlo pochlubit málokteré moravské město.

Vybudování nového stadionu nebylo však ani zdaleka jednoduchou věcí. Fotbalisté by už rádi hráli na novém hřišti a zapomněli přitom málem na ostatní povinnosti ke klubu. Proto museli být napomenuti za nezájem o sportovní slavnosti a když se vymlouvali, že to nechají až na nový stadion, bylo jim připomenuto, že „ to nebude tak hned – ten Eden – v Panské zahradě“. Ale jednání o novém stadionu byla v plném proudu. V prosinci 1937 byl pro jednání s městskými úřady ustavena dokonce zvláštní komise ( Mikšovský, Míka, Rebenwurzel). Konečně 14. března 1938 mohl místopředseda klubu informovat členstvo o jednání městské rady, že „dle sjednocené dohody nynější hřiště „Pod Žamboškou“, které měří 22 100m2 včetně cesty, převezme město Vsetín po Kč 10 za 1m2, naproti tomu odprodá v Panské zahradě Sportovnímu klubu Vsetín pozemek 17 000 m2 po Kč 7 za 1m2.

Byla ustanovena desetihodinová pracovní povinnost pro členstvo a brzy se začalo s budováním nového sportovního stadionu. Ještě v témže roce byl prostor oplocen a upravila se hrací plocha pro fotbal. Trvalo však ještě řadu let, než byl stadion zcela zbudován. Stále bylo co dělat a počáteční elán pomalu vyprchal. Ostré výtky byly namířeny především proti fotbalovému odboru za pracovní liknavost.

„Zaručuji“, prohlásil hlavní hospodář klubu, „že kdyby se věnoval na počátku sezony -pracovní týden- úpravě hrací plochy za součinnosti všeho ochotného členstva, nebylo by potom nutno přihlížeti, jak se na vlastním hřišti vlastní mužstvo brodí v bahně a jak jednotlivci přicházejí k těžkým úrazům. Bohužel po této stránce je s členstvem F.O. velmi těžká zkušenost.   Zpráva hospodáře 6. února 1942

Hospodářským zájmem bylo také přivést na stadion co nejvíce diváků a ani tenkrát se to zřejmě neobešlo bez rodinných konfliktů, když se muži po nedělním obědě vytráceli na kopanou.

Aby obojí došlo patřičného souladu, bylo konstatováno, že „hospodářskou otázkou prvého řádu by bylo vybudování stabilních laviček na náslunečné straně“, protože „možnost sezení při fotbalových utkání je neobyčejně důležitá při úvaze, kolik klub ztrácí návštěvníků jedině z tohoto důvodu, po případě musí stát na blátivém terrénu. Vzniká u nich přirozeně nechuť k návštěvě fotbalového utkání, která se, jak se samo sebou rozumí, potom přenáší k vůli klidu v domácnosti i na jejich muže“. Zpráva hospodáře 6. února 1942

V roce 1940 se Vsetín konečně dočkal výrazného fotbalového úspěchu – SK Vsetín postoupil do moravskoslezské divize. Byl to výsledek úsilí fotbalových funkcionářů, odpovědnosti a nadšení hráčů i přízně fotbalových diváků, kterých stále přibývalo. Fotbalový odbor však přitom nezapomínal ani na výchovnou práci s dorosteneckým družstvem ani na dobrou přípravu záložního mužstva. V tomto roce mel SK Vsetín dvě mužstva dospělých, dvě dorostenecká, a dvě žákovská družstva a aktivní bylo i mužstvo „starých pánů“. V počtu odehraných zápasů bylo dosaženo rekordu – 106! Úspěchy se však nedostavily automaticky, ale rok od roku se vytvářel dobrý kádr hráčů i kolektiv funkcionářů. Už v )noru 1939 referoval jednatel SK Vsetín na hlavním výboru, že se zúčastnil valné hromady fotbalového odboru, která svědčila o dobré situaci.

„Tato valná hromada měla velmi zdárný průběh a ze zpráv funkcionářů vyplývalo, že odbor tento jest vzorně veden. Činnost footbal. Výboru jest uznáván i Slezskou župou footballovou, o čemž svědčí okolnost, že předseda odboru (dr. Míka – pozn. Aut.) byl v neděli dne 26.V. Zvolen místopředsedou župy“ Zápis s výborové schůze SK Vsetín, 6. únor 1939

Úspěchy fotbalového odboru ocenil v roce 1940 i Český svaz fotbalovým diplomem, který nesl text: „SK Vsetín svou 35 letou poctivou prací zasloužil se o rozvoj české kopané“.

Vraťme se však k úspěchu, který byl vynikajícím darem hráčů ke 35. výročí vzniku SK Vsetín. 44 bodů s poměrem branek 93:79 zajistilo vsetínským fotbalistům titul přeborníka Slezské župy fotbalové a postup do nejvyšší moravské fotbalové soutěže. Divizi vybojovali hráči (v závorce počet vstřelených branek): Horák (26), Caisberger (12), Chlévišťan (8), Tkadlec (6), Sova (8), Galia (9), Verbík (6), Čunek (2), Měrka, Machalec, Polášek, Jančár, Dobeš, Cepek, Procházka, Stařík, Chalupa, Silný, Kovařík, Mareček. Trenér mužstva byl Laštovička.

Po vítězství v župním přeboru sehrál SK Vsetín v letní přípravě řadu utkání se soupeři zvučných jmen – ASQ Olomouc, SK Žídenice, SK Hradec Králové, SK Baťa Zlín, SK Libeň, župní jedenáctka BZMŽF (Bradova západomoravská župa fotbalová), SK Slezská Ostrava a Hanácká Slavia Kroměříž. Dlouho zůstalo v paměti fotbalových diváků vítězství nad kompletním ligovým SK Baťa Zlín 3:1, který jen stěží napravil svou reputaci při odvetě ve Zlíně těsným vítězstvím 1:0. S porážku odjel ze Vsetína i SK Libeň, vítěz kvalifikace o postup do I. Ligy a divizní Hanácká Slavia prohrála doma ze Vsetína vysoko 3:7. V Národním poháru byl SK Vsetín vyřazen ve III. Kole divizním ČSK Vítkovice, zato se však stal vítězem turnaje o Mynářův zlatý pohár. Zásluha na těchto úspěších měli i ti, kteří vytvářeli pro fotbal příznivé podmínky: předseda fotbalového odboru František Váňa (před ním dr. Mínka), místopředsedové Ladislav Hendrych, Jan Smílek, František Sládecký, sekretář Rudolf Blažek, členové výboru Pavel Rampas, František Dřevojánek, václav Mikšovský, František Kutač, Míšek, Josef Hlaváček, machalec, Kačerovský, Stodl, Navrátil a Frič i dlouholetý předseda klubu Alois Trunkát.

Výbor fotbalového odboru zvolený na valné hromadě SK Vsetín dne 6.března 1940

Úspěšně si vedla i ostatní družstva. II. Mužstvo získalo titul nejlepšího záložního mužstva Valašska (17 12 0 5 56:42 24). Dorostenci dobyli 2. místo mezi 26 družstvy, která hrála o titul župního přeborníka. Ve finále podlehli dorostenci zkušenějšímu dorostu SK Slezská Ostrava. Přestože nebyly v té době ještě organizovány pravidelné žákovské soutěže, sehráli žáci 12 utkání. Dva zápasy sehráli také „staří páni“ a dlouho se vzpomínalo na utkání se starou gardou Slezské župy fotbalové.

Postup do divize sebou přinesl i řadu dalších starostí. Výbor fotbalového odboru se ohlížel také po posilách. Úspěšně skončilo jednání o přestupu brankáře Schäfra za Valašského Meziříčí i jiné přestupy. Ani tenkrát nebyly přestupy zadarmo. Proto hlavní výbor klubu rozhodl, že je „nezbytně nutné podpora 12 000K fotbalovému odboru na nákup hráčů na divizní utkání. Aby hráči byli ještě více zainteresováni, usnesl se výbor vypláce hráčům prémie.

„Za vyhraný zápas 60 K venku, doma 40 K, nerozhodný venku 40 K , doma 20 K. Za prohraný zápas se prémie nevyplácejí.“ Zato však hráči „se musí dostavovati na treningy, jinak se strhuje 10 K. Hráči přistižení před zápasem po 10 h. V hostinci, mohou být odměny zbaveni.“  Zápis s výborové schůze SK Vsetín, 16 září 1940

Aby výbor dokázal, že to myslí vážně i s vyžadováním povinností, neváhal tvrdě postupovat vůči hráčům, kteří porušovali disciplínu.

Například výbor ustanovil zvláštní komisi, která měla vyšetřovat Cajsbergrovo „chabé vystoupení“ v Baťově, kde Vsetín prohrál 0:5. Komise však „neshledala důkazů, že by hráč C. zmíněného dne se dopustil něčeho nečestného. Šetřením toliko zjištěno, že hra jmenovaného toho dne byla špatné úrovně.“ A protože přece jen byla komise v pochybách , stanovila závěr, aby bylo „zhodnocení jeho formy a případné jeho zařazení do reprezentačního družstva ponecháno činitelům odpovědným za výkon mužstva.“  Zápis z výborové schůze SK Vsetín, 16.října 1940

Do SK Vsetín postupně přešla řada nových hráčů: Hambálek, Cíha, Gajoš, Kern, Eliášek, Krejčí, Bezděk, Kocík, Holiš a Pospíšil. V ročníku 1942/43 už získal SK Vsettín v divizi 4. místo a dosáhl mimořádné přízně vsetínských diváků. V jednom mistrovském zápase byla zaznamenána návštěva 5 463 platících diváků! Nejlepším střelcem v tomto ročníku byl Bezděk ml. S 22 brankami.

Vstup Vsetína do divize se uskutečnil už v době tíživých protektorátních podmínek. Zejména po roce 1941 se začal v našich zemích stupňovat fašistický teror. Společenská i sportovní činnost byla stále více omezována a také sportovním klubům neustále hrozilo zastavení činnosti. V rámci „arizace“ musela z klubů musela odejít z klubů řada osvědčených pracovníků. Nápisy na stadionu i rozhlasová hlášení na hřišti musela být v jazyku českém a německém. Nechyběla ani asistence fašistů při významnějších akcích.

Na příklad na slavnostní valné hromadě SK Vsetín v roce 1940 byli i takoví „hosté“ jako zástupce NSDAP Müller a zástupce Göringova koncernu hauptmann Eggen.Zápis ze slavnostní valné hromady SK Vsetín, 30.května 1940

Kluby byly často napadány zástupci kuratoria, kteří se považovali za jedině opravněné organizátory tělovýchovy a sportu.

Přesto se podařilo činnost SK Vsetín i Valašské Sparty Vsetín udržet a práce v klubech se stala jednou z mála možností společenského života vůbec. Kopaná pak dávala téměř jedinou možnost scházet se v takovém množství. Proto měl pro povzbuzení národního vědomí už v roce 1940 mimořádný význam zápas s pražskou Slavií. Proti Slavii nastoupilo kombinované mužstvo SK Vsetín – SK Valašská Sparta Vsetín a přestože hosté vyhráli 7:0 byl vynikající sportovní zážitek a společenský významný čin.

Valašský lid se nikdy nesmířil s potupou okupací a od samého začátku byl organizován protifašistický odboj, který vyvrcholil na podzim roku 1944 a na jaře roku 1945 rozvětveným partyzánským hnutím, zejména bojem partyzánské brigády Jana Žižky. Do partyzánských akcí byli zapojeni i četní mladí sportovci hlavně v partyzánské skupině ředitele gymnazia Slámy, např. Bratři Juppové, Osecký, Fabiánek a Lehký, kteří spolu s dalšími členy partyzánských skupin Rudolfem Bezděkem, Drah. Gajdošem a dalšími podnikali ozbrojené akce proti nepříteli. Svým bojem přispěli k osvobození naší vlasti.

Celé období od roku 1918 do 1945 mělo pro rozvoj vsetínské kopané mimořádná význam. Kopaná se značně rozšířila, stala se na Vsetíně nejpopulárnějším sportem. Vedle SK Vsetín vznikly další kluby: Rudá hvězda, SK Viktoria, SK Bubela a SK Valašská Sparta. Těchto klubech vyrostly desítky talentovaných hráčů, kteří založili fotbalovou tradici Vsetína.