ROZHOVOR S KAPITÁNEM, JAKUBEM ELIÁŠEM
Na potrále Valašský fotbal přinesl pan Němec bilanční rozhovor s Jakubem "Elim" Eliášem, kde se kapitán FC Vsetín vrací z podzimní části sezony.
Foto je z letošního léta, kdy se Eli jako kapitán zúčastnil v roli zástupce kabiny A-týmu (jehož hráči také přispěli do sbírky pro nemocnici), předávání šeku dětskému oddělení vsetínské nemocnice.
Děle již rozhovor pana Němce s Jakubem Eliášem:
Kapitán divizních fotbalistů Vsetína Jakub Eliáš byl na podzim v dresu nováčka jednou z jeho největších opor. I on kvalitními výkony přispěl k tomu, že vsetínští mají nakročeno k vytoužené záchraně.
Jak hodnotíte podzimní účinkování Vsetína?
Uhráli jsme z 15 zápasů 17 bodů při skóre 12:18 ( kontumace z Ústí z 1:1 na 0:3 ) a to je nejlepší divizní bodová půlsezona za poslední roky. Když k tomu přičteme krátkou letní přípravu, operaci kolene nadějného ofenzivního Stuchlíka a svalové problémy pilíře obrany Ondráše, kvůli kterým nám kluci na hřišti chyběli, tak je počet bodů úspěch. Mohli jsme mít o nějaký bodík navíc, ale důležitější je, že jsme hráli minimálně vyrovnané zápasy a nikdo nás vyloženě „nepřejel“.
Trenér Mičega je přirozená autorita, která má s divizí spoustu zkušeností hlavně z dlouholetého angažmá z Brumova. Chce s námi hrát jednoduchý fotbal s rychlým přechodem do útoku. Ač to tak podle skóre nevypadá, tak nehrajeme nějaký defenzivní a bojácný fotbal, v zápasech jsme si vytvořili hodně šancí, jen jsme se trochu trápili v koncovce. Myslím, že se na naše zápasy dalo dívat, naše hra měla stoupající tendenci a přes zimu nás trenér určitě dobře připraví na jarní boje.
Jak se na Vsetíně připravují brankáři? Je to s celým týmem nebo mají trenéra brankářů?
Trenér brankářů u A-týmu ve Vsetíně není. Většinou nám trenér nechá kolem 20 minut na rozcvičení, které si s Dobem (druhý brankář Jan Dobeš, pozn. aut.) uděláme podle sebe a pak už jdeme do brány. Na tréninku máme tolik střelby, že se nám z toho občas točí hlava. (smích). Pro nás je určitě lepší, když jsme většinu tréninku s týmem a při střelbě a tréninkových hrách v bráně, než si celý trénink „házet“ balóny sami.
Jak vycházíte s kolegou Janem Dobešem?
Já s brankáři v týmu neměl nikdy problémy, spíše naopak. Neházel jsem klukům klacky pod nohy, a když nad tím tak přemýšlím, tak ani oni mě. S Honzou je to stejné. Pomáháme si, probíráme všechny možné gólmanské situace, hecujeme se a podporujeme se. Škoda, že ho často trápí zranění, protože potenciál v sobě určitě má. Dokazuje to na tréninku a po moji červené kartě zachytal výborný zápas v Kozlovicích, kde chytil minimálně tři branky. Zároveň je to všestranný brankář, nedávno dával spoustu branek jako útočník v dorostu, dokonce nastoupil i jako útočník na pět minut v krajském přeboru za nás proti Kelči a taky se trefil. Potřebuje se trošku uklidnit, vyhnout se zraněním a posbírat zkušenosti. Za mě jsem určitě rád, že spolu tvoříme brankářskou dvojici.
Dostal jste na podzim červenou kartu, byla vynucená?
Tak ta byla z kategorie “ Borec na konec „. Asi dvacet minut před koncem jsem vykopával z ruky balón, na dvacet metrů jsem trefil našeho obránce zezadu do hlavy, od něho se balón odrazil k jejich útočníkovi, který šel na mě sám. Vyběhl jsem před šestnáctku a už mi nezbylo, než zatáhnout za záchrannou brzdu. Ještě že kluci zabojovali a výsledek s Novým Jičínem skončil 1:1, i když jsme paradoxně v deseti měli velkou šanci zápas vyhrát. Teď se tomu směji, ale tehdy mi do smíchu moc nebylo. Ale i takové momenty se ve fotbale stanou.
Jaký je rozdíl mezi útočníky krajského přeboru a divizí, kterým jste čelil?
Já to tak nevnímám, je mi jedno, jestli proti mně stojí hráč z krajského přeboru, divize nebo třeba dorostenec, soustředím se jen na to, aby balón neskončil v síti za mnou. Samozřejmě, že divizní a zkušenější hráči dobře ví, že pro gólmana je složitější, když to uklidí placírkou k tyči, než když zavřou oči a vystřelí ránu. Mnohem větší rozdíl je v týmovém pojetí a je jedno, jestli jde o obránce nebo útočníka. Těch zkušených a kvalitnějších hráčů je samozřejmě mnohem více v divizi než v kraji, i když takových fotbalistů všeobecně ubývá.
Těšíte se na zimní přípravu? Jak se udržujete v době volna?
V první řadě se těším hlavně na měsíc volna. Začínáme 5. ledna, takže zimní příprava bude dlouhá, ale na druhou stranu je potřeba, protože pak z toho člověk čerpá celou sezonu. Přes rok se vše točí kolem fotbalu a ostatní věci se tomu podřizují. Budu se věnovat přítelkyni a rodině, zajdu si do fitka, proběhne nějaký turnaj v hale, ale spíše tento čas využiji na doléčení drobných šrámů a načerpání síly do dalšího roku.
Kam dokráčí Vsetín na jaře?
Přál bych si, abychom jsme co nejdříve neměli sestupové starosti, hráli pěkný, atraktivní a produktivní fotbal. Jarní polovina sezony bude kvůli různým tlakům náročnější než ta podzimní, ale my se na ni dobře připravíme a věřím, že se nám podaří po letech pro Vsetín divizi udržet. Osobně si myslím, že by nám slušela vrchní polovina tabulky.
Aktuální články
DOROSTENECKÉ TÝMY ŠLAPOU, OBA TÝMY PORAZILY VRSTEVNÍKY Z VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ
Vzhledem k velmi nefotbalovému počasí o víkendu jsme po dohodě s Valaškým Meziříčím přehodili oba zápasy dorosteneckých týmů na...
VÝHERCE DRESU VYLOSOVAL ONDRA STRACHOŇ
Sobotního výherce vsetínského dresu vylosoval spolu s naší půvabnou Eliškou Ondra Strachoň, který nemohl nastoupit do zápasu. Viz...
ROLI FAVORITA NESPLNILI
FC Fastav Vsetín – 1. FC Viktorie Přerov 3:3 (1:1)Před výkopem poměrně jednoduchá záležitost se proměnila ve fotbalový horror. S...