Vznik, ustavující valná hromada, první zápas

Přepis kroniky k 70-tému výročí VSETÍNSKÉ KOPANÉ z roku 1975, sepsanou Janem Havlíkem.

Začátky kopané na Vsetíně se datuje do roku 1905, kdy skupina sportovních nadšenců soustředěných kolem Karla Hlubíka, Václava Jaroška, Hugo Ptašinského a Karla Žalmánka, inspirována slavnými pražskými kluby, založila sportovní klub, ve kterém se soustředily sporty, které se v té době provozovaly. Hned na podzim téhož roku zahájil činnost fotbalový odbor, který vytvořili mladí chlapci, hrající kopanou jen tak pro zábavu.

Opis protokolu z ustavující valné hromady:

Valnou hromadu zahajuje Jarošek Václav a žádá, aby si přítomní zvolili předsedu, místopředsedu a zapisovatele. Navržení byli Jarošek V. - předsedou, Ptašinský H. - místopředsedou a Žalmánek K. - zapisovatelem.

Jarošek Václav vítá přítomných 36 osob a v krátké řeči vysvětluje účel klubu. Po přečtení stanov konstatuje, že se přihlásilo zakládajícímu výboru 44 činných a 9 přispívajících členů, úhrnem 53 členů. Žádá aby přítomní členové zvolili starostu, 9 členů výboru, 4 náhradníky a 2 revizory účtu.

Karel Žalmánek – zapisovatel

Na ustavující výborové schůzi byly rozděleny funkce nového výboru:

Dr. Ministr - Starosta

Hlubík K. - Náčelník

Jarošek V. - Náměstek starosty

Tkadlec F. - Hospodář

Ptašinský H. - Tajemník

Škyvara R. - Pokladník

Životský J. - Jednatel

Ze začátku byla činnost klubu jen na papíře pro nedostatek pochopení úřadů a skromné materiální podmínky. Císařské úřady jen nerady viděly spolčování Čechů, školská správa považovala kopanou za „hru bez smyslu a užitku“ a obyčejní lidé měli plno jiných starostí.

První fotbalové hřiště bylo zbudováno u Bečvy, kde byly později jatky a kde dnes stojí výškové budovy.

Z počátku byla vytvořena dvě mužstva a ač se nám to zdá neuvěřitelné, o jejich vzájemná utkání byl značný zájem, nejvyšší vstupné činilo 40 haléřů. A protože ani toto vstupné nezlepšilo hospodářskou situaci oddílu, museli si hráči na své náklady pořídit černé trenýrky a černé podkolenky. Po vzoru pražské Slávie, zakoupil klub červenobílé dresy s hvězdou.

Aby utkání mohla být hrána v duchu pravidel, ustavil výbor soudcovský spor a trio rozhodčích Šír, Heinz a Vít pak pískalo mnoho utkání „dvojhlasnou píšťalkou“, kterou jim výbor zakoupil. Pořídil se „řádný míč“ a „řádná hustilka“, hráči byli postupně vybaveni kopačkami. Polovinu si hradili hráči.

Aby ani fotbalová teorie nepřišla zkrátka, odebíral klub týdeník Sport a hry a v místnostech restaurace Snaha si mohl každý přečíst jak fotbal dobývá svět.

Na hrazení výloh v případě deficitu se upsali Žalmánek 20K, Jarošek 10K, Škyvara 10K, Gles 10K, Hlubík 10K. (Zápis z výborové schůze 19. července 1907)

Slávia byla tehdy nejlepším moravským fotbalovým mužstvem, a vsetínští utrpěli vysokou porážku. Vynahradili si to v druhém zápase s Hanáckou Slávií z Kroměříže vítězstvím 3:2. Po dalších úspěších se začalo uvažovat o vstupu do ČSF, ale návrh K. Hlubíka byl zamítnut.

V roce 1908 musel SK Vsetín uvolnit dosavadní hřiště pro výstavbu a za 70 korun byl pronajat jeden z rybníků panské pily u Bečvy (přibližně v prostoru, kde je dnešní stadion) a tam bylo zřízeno hřiště.

Postupně se stával Vsetín obávaným soupeřem a když se v roce 1908 stal členem ČSF, dostaly se zprávy o jeho fotbalovém umění i na stránky tisku. V časopise Palacký, v Lidových novinách a v Času byly publikovány výsledky a v časopisu Sport a hry i klubové zprávy. Fotbalové styky se rozrůstaly, k dosavadním soupeřům přibila Moravská Ostrava, Slezan Opava a další. K odvetnému utkání proti Vsetínu postavila Moravská Slávia jenom svojí rezervu posílenou proti několika hráči z prvého mužstva, ale podcenění se jí nevyplatilo – Vsetín zvítězil 3:0

Na tento zápas vzpomíná jeden z aktérů B. Král:„...........brněnský kapitán, když jsme se k němu připojili na cestě do Vsetína, nám sebevědomě prohlásil, že by nám nastřílel branek, kolik by chtěl, kdyby neměl v úmyslu nás šetřit. Ale tentokrát se Vsetín nedal. Brněnští byli lépe sehráni, ale my jsme hráli s větším nasazením. Obrátilo se to proti nim, poněvadž my jsme byli tělesně zdatnější.

Popularita vsetínských fotbalistů vzrostla tak, že u SK Vsetín hledali útočiště i valašskomezříčtí studenti, vsetínští nebyli proti tomu a studenty mezi sebe přijali. Aby ukázali dobrou vůli, prominuli jim příspěvky i zápisné. Někteří z nich hráli za první mužstvo.

Jak zaníceni museli být tito studenti pro fotbal, to dokazuje vzpomínka B. Krále: